Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Topická a systémová léčba acne vulgaris
Ackermannová, Veronika ; Hrdina, Radomír (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra farmakologie a toxikologie Studentka: Veronika Ackermannová Školitel: prof. MUDr. Radomír Hrdina, CSc. Název diplomové práce: Topická a systémová léčba acne vulgaris Acne vulgaris je kožní onemocnění postihující vlasové folikuly a mazové žlázy. Projevuje se zvýšenou tvorbou mazu, nezánětlivými (komedony) a zánětlivými lézemi (papuly, pustuly, noduly, cysty). Vyskytuje se převážně u adolescentů, nicméně může přetrvávat i do dospělosti. Jedná se o multifaktoriální onemocnění, na jehož vzniku má podíl více faktorů (vnitřní a vnější podněty). Mezi hlavní patogenetické faktory patří zvýšená tvorba kožního mazu, hyperkeratóza, osídlení bakteriemi P. acnes a přítomný zánět. Pro zvolení správné a účinné terapie je nutné nejprve diagnostikovat daný typ akné, jelikož neexistuje pouze jeden typ. Typů a variant akné je veliké množství, a ačkoliv se projevují podobnými projevy (zásah do folikulů mazových žláz), jejich příčina vzniku se často liší. Neexistuje jednotný systém klasifikace acne vulgaris a mezi autory se liší. Někteří dělí acne vulgaris podle závažnosti na mírnou, středně závažnou a závažnou formou, jiní na komedonickou, papulopustulózní, nodulocystickou a konglobátní akné. Léčivé přípravky užívané v terapii akné obsahují látky z...
Comparative Analysis of Common and Unique Targets in Drug Resistant Strain of Borrelia Burgdorferi
Koščová, Pavlína
The number of drug-resistant strains of Borrelia burgdorferi necessitated the identification of potential drug targets specific to the strain of interest. The chromosomal and plasmid genes of B. burgdorferi strain B31 were compared with erythromycin-resistant B. burgdorferi strain N40 to find common (core) and unique (strain-specific) genes in present study. In silico analysis of genomic data showed total number of unique genes higher in strain N40. The presence of higher number of unique genes in N40 signifies their role in drug resistance mechanism. Furthermore, human proteome was compared with proteome of these strains to find target protein specific to the strain of interest and not present in host. In conclusion, identification of unique genes in these strains provided on differences in drug resistance potential.
Rezistence kmenů Helicobacter pylori na antimikrobiální léčbu
Moravcová, Monika ; Keil, Radan (vedoucí práce) ; Nyč, Otakar (oponent)
Helicobacter pylori (dále H. pylori) je gramnegativní bakterie, která kolonizuje žaludeční sliznici člověka. Je jasně prokázána její role v etiopatogenezi chronické gastritidy, vředové choroby gastroduodena, MALT-lymfomu a v souvislosti se vznikem karcinomu žaludku byla označena Světovou zdravotnickou organizací (WHO) za karcinogen I. třídy. Infekci H. pylori lze diagnostikovat ze vzorků žaludeční sliznice odebraných při endoskopickém vyšetření za použití metody rychlého ureázového testu, mikroskopického vyšetření nebo kultivace bioptického materiálu, anebo lze aplikovat techniky neinvazivní (dechový test s 13 C značenou ureou, popř. detekci antigenu HpSA ve stolici). Efektivní terapie infekce H. pylori spočívá v podávání kombinace antibiotik a inhibitoru protonové pumpy. V posledních letech se v celosvětovém měřítku zvyšuje rezistence bakteriálních kmenů na užívaná antibiotika a tento trend můžeme sledovat také u H. pylori. Pokud úroveň rezistence překročí 20 % pro klaritromycin a 40 % pro metronidazol, nedoporučuje se tato antibiotika k léčbě infekcí vyvolaných touto bakterií používat. Ve skupině 61 pacientů Interní kliniky FN Motol, kteří během posledních dvou let podstoupili endoskopické vyšetření žaludku a duodena spojené s odběrem vzorku žaludeční sliznice, byla proto zjišťována citlivost...
Sezónní vývoj koncentrací antibiotik v odpadní vodě ČOV České Budějovice
JANOŠÍK, David
V rámci této práce byl sledován sezónní výskyt 7 antibiotik norfloxacinu, levofloxacinu, ciprofloxacinu, azithromycinu, erythromycinu, trimethoprimu a sulfamethoxazolu v nátoku odpadních a odtoku (vyčištěných) vod na ČOV České Budějovice. Vzorky odpadní vody byly odebírány každý měsíc od března roku 2011 do února 2012 formou časově proporcionálních denních slévaných vzorků z nátoku a výtoku. Koncentrace cílových antibiotik byla stanovena pomocí in line SPE/LC-MS/MS analýzy. Nejvyšší celosezónní průměrná koncentrace antibiotik na přítoku byla zjištěna u norfloxacinu (0,563 mikrogramů/l) a ciprofloxacinu (0,406 mikrogramů/l). Nejvyšší celosezónní průměrné koncentrace na odtoku byly zjištěny u trimethoprimu (0,255 mikrogramů/l) a erythromycinu (0,117 mikrogramů/l). Vyšší koncentrace sledovaných antibiotik byly naměřeny v chladnějších obdobích roku, což souviselo s intenzivnějším užíváním antibiotik a s nižší účinností čištění odpadní vody v tomto období. Nejvyšší efektivita čištění byla zjišťována u norfloxacinu a ciprofloxacinu, nejnižší pak u erythromycinu. Byl prokázán i vliv ročního období na účinnost eliminace antibiotik (zejména azithromycinu, trimethoprimu a sulfamethoxazolu) v průběhu čistírenského procesu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.